4. místo na FINAL FOUR U19

Čtvrtek, 09.05.2019 09:48
O víkendu se uskutečnilo Hyundai Final Four kategorie U19 na pražské Folimance, kam se po devíti letech probojovalo i družstvo Sokola Písek. Hned v úvodním finále na tým Sršňů čekal favorit největší, vítěz základní části, tým USK Praha. Hned od pohledu byla jasná fyzická převaha na straně domácích, která v kombinaci s téměř nepropustnou obranou dělala naším hráčům velké problémy. Když už jsme si náhodou nějakou šanci v úvodu vytvořili, bohužel jsme ani naprosto jasné příležitosti neproměnili. Ke všemu si hned ve druhé minutě udělal lehký výron náš klíčový "pivot", a i když se do utkání ještě vrátil, po celý víkend byl tímto zraněním limitován. Domácí se tak rychle dostali do dvacetibodového vedení. Sršni však poslední pětiminutovku před poločasem vykřesali naději, snížili na 14 bodů. Bohužel si myslím, že nás ještě přibrzdilo kouzlo Folimanky a trocha té smůly. Kdyby nám padlo něco navíc, rozdíl ve skóre mohl být jednociferný! Nástup do druhého poločasu byl ovšem stále stejná písnička. Sovy svým fyzickým pojetím dotlačili do koše několik jednoduchých bodů a Sršni zase naráželi na svoji úspěšnost střelby, a tak bylo o osudu utkání brzy rozhodnuto. Příležitost okusit atmosféru této vrcholné mládežnické akce dostali všichni hráči z lavičky a nárůst ve skóre tak pokračoval až do konce. Svým hráčům nemůžu nic vytknout. USK má v tomto ročníku opravdu výborně složený tým a po zásluze postoupili do finále. My jsme statečně odbojovali každou minutu a nemáme se za co stydět.
 
 
V druhém semifinále tým GBA přehrál Orli z Prostějova a na nás tak čekal v nedělním souboji o bronz poslední dobou náš osudový soupeř. Jak ukázali i nedávné play off souboje, naše týmy mají podobný styl basketbalu, a tak se dalo čekat další útočné představení z obou stran. Že to byl opravdu rychlý mládežnický basketbal se mohli přesvědčit všichni diváci v hale. Bohužel se na nás opět sesypalo trochu smůly a hned v první obraně si SMOLAŘ roku Vojta Sýkora vyhodil malíček na levé ruce. Statečně však utkání dohrál až do konce. K tomu jsme si nechali v úvodu soupeře rozehrát až moc a 36 obdržených bodů za první čtvrtinu, a především rozehrání klíčové dvojice Borovka - Páleník, se ukázalo jako osudné. Bohužel první poločas byl z naší strany jedna velké hloupost v obraně, absolutně jsme nedokázali eliminovat 1 na 1 soupeře, takže jsme dostávali jeden jednoduchý koš za druhým. Když už jsme si dokázali pomoct, soupeř nás hned po výhozu nemilosrdně trestal z trojkového oblouku (za první poločas 16/9). Skóre po dcaceti minutách minutách 62:45 nám nedávalo příliš nadějí. Když už jsme vlétli do druhého poločasu a zdálo se, že bychom se mohli Orlům přiblížit, vždy nás uzemnil trojkou Páleník a skóre se vždy vrátilo do dvacetibodového náskoku pro Orli. Když už to vypadalo, že je osm minut před koncem rozhodnuto, za stavu o 22 bodů, Sršni se pokusili o závěrečný nápor. Minutu před koncem se dostali na "dostřel" sedmi bodů, ale bohužel během této série udělali také několik zbytečných chyb a soupeř si tak došel pro zasloužený BRONZ.
 

Na nás tak zbyla pomyslná bramborová medaile za krásné čtvrté místo. Na mé tváři ani nějak nebyl smutek. Byl jsem hrozně hrdý na náš tým. Po tak dlouhé době jsme se dostali do Final four této kategorie, do haly na Folimanku dorazilo spoustu diváků Sršňů a my jsme se prezentovali snad alespoň trochu sympatickými výkony. Největší rozdíl byl ve fyzické převaze soupeřů, když však ale přihlédneme, že v našich řadách byli pouze dva hráči ročníku 2000 - Procházka a Pistulka, a kolik jich měly na svých soupiskách ostatní týmy, všem dojde, že nás hlavní cíl bude příští rok.  Turnaj můžeme brát jako skvělou zkušenost, která nás může posunout dál. V příštím týdnu ještě vyrážíme na Final four hráčů U17, kde máme další šanci splnit si svůj medailový sen. Už teď však můžu říct, že při pohledu na účast Sršňů v semifinále kategorií U14, U15, U17 a U19,  to je jedna velká paráda a tuhle sezónu nelze hodnotit jinak, než jako jeden velký úspěch nás všech!!! Opravdu všem, s kterými jsem mohl strávit tento víkend v Praze strašně děkuji, i bez medaile si připadám jako vítěz!!!