U17 na FINAL FOUR!!!

Úterý, 30.04.2019 14:11
Tři týdny utekly jako voda a naše hráče U17 čekaly odvetné utkání čtvrtfinále play off proti Orlům z Prostějova. Po prvním domácím utkání, které jsme v koncovce prohráli by si na nás nikdo nevsadil ani pětník, nicméně ve druhém nedali domácí soupeři šanci a vyrovnali jsme tak na 1:1. Na Hanou jsme odjížděli s cílem přivést minimálně jednu výhru a zůstat v boji o final four. Nutno si ale přiznat, že v danou chvíli už byl pro basketbalovou veřejnost favoritem Prostějov. Naštěstí jsme v sobotu zachytili úvod utkání a jednoduchou hrou a zejména výborným pohybem jsme dělali soupeři značné problémy. Brzy jsme se dostali do dvouciferného vedení a nebýt naší naprosto děravé obrany, kdy jsme měli problém s návratem a obranou 1:1, o osudu utkání bylo rozhodnuto daleko dřív. Nicméně jsme soupeře pustili do vedení pouze jednou a to uprostřed třetí čtvrtiny na skóre 66:65. Pak opět začala fungovat naše útočná hra a ujali jsme se vedené v sérii 2:1 i s pokořením stobodové hranice.
 
 
V neděli ráno jsem vlezl do haly s myšlenkou, že chceme sérii ukončit už v Prostějově. Opět jsem si vzal naivní proslov, jak musím vyhrát obranou, že si nemůžeme dovolit jít se soupeřem do přestřelky a bla bla bla. Když jsem si ve čtvrté minutě za stavu 14:4 pro Orli vybíral oddechový čas, už se mi hlavou honil černý scénař středečního pátého utkání. Naštěstí Sršni v sobě opět našli síly a roztočili svoji útočnou show. Naše hra run and gun začala fungovat naprosto na výbornou a v hale se otevřela střelnice, kdy to byl koš za koš. Pro diváky překrásný mládežnický basketbal, pro trenéry infarktové chvilky. Písek se tak brzy dostal do vedení, které už soupeři nepustil. Ikdyž obrana byla opět děravá jako ementál, měli jsme ve svém středu čtyři dvacetibodové střelce a to snad ani nejde prohrát. Navíc moji hráči byli plní sil a zaslouženě tak sérii ukončili.

Co říct závěrem? Myslím, že se závěrečným klaksonem jsem měl opravdu v očích slzičky štěstí. Nejenže hráči U17 během 8 měsíců dokonale pochopili moji DNA rychlého basketbalu, dokonce i podpořili moji basketbalovou myšlenku, že brání ten, kdo nevěří svému útoku. V sérii s Prostějovem jsme nasázeli 99,94,100 a 111 bodů. Soupeře jsme tak doslova přestříleli. Mrzí mě osud Prostějova a chtěl bych před ním smeknout, hraje krásný basketbal a jeho družstvo má před sebou velkou budoucnost. Ikdyž  si myslím, že si zasloužilo být za 14 dní v Brně taky. Bohužel mohl postoupit jen jeden. Jsem velmi hrdý na všechny své hráče, pro tak "malý" klub jako jsou Sršni Písek, jsou dvě dorostenecká final four mimořádným úspěchem. Zvlášť když jsme JEDINÝ KLUB, který se na oba turnaje probojoval!!! Když to řeknu hnusně, máme teď čtyři náboje, abychom rozšířili naší medailovou sbírku, nicméně už teď je to v mých očích sezóna snů, vše navíc už bude jen mimořádný bonus. V neposlední řadě si užívám, když na venkovní utkání vyrazí dvacet fanoušků a připadám si jako doma! Takže opravdu za všechno vážně DÍK...